Nejtradičnějším je ale přece jen v jeho východní části.

Kdo vlastně jako první objevil princip této destilace. Píše se, že ve starém Egyptě kořalka dodávala sílu dělníkům stavějícím pyramidy a zdraví pacientům antických lékařů. V Evropě se pálený nápoj původně považoval jako lék, který měl pomáhat proti všemu, dokonce i moru. To sice pravda nebyla, ale chorým nebožáků aspoň pálenka usnadnila odchod z tohoto světa.

U nás se ve větším rozsahu začalo pálit za časů Jana Lucemburského. Pálilo se doma načerno / tento trend stále přetrvává / anebo s razítkem v lihovarech.

Pálení švestek si milovníci tohoto nápoje nevybrali náhodou. Šlo o to, aby bylo ovoce snadno dostupné ve velkém množství a mělo vysoký obsah cukru a dávaly silnou pálenku. Hlavně v pálenkových oblastech naší země se kořalka dělala téměř ze všeho. Za totality v destilační koloně končily prošlé kompoty, marmelády či jeden celý zbloudilý vagón datlí. Místní lidé se však shodují v tom, že není nad čistou padesátistupňovou slivovici. Ta má po nalití do skleničky mile řetízkovat / u stěn vytváří malé bublinky /.

Přímo legendární ovocné pálenky dělají v Mutěnicích v obci nedaleko Hodonína. Tam se rodí stejně dobré víno jako i slivovice.